O mezinárodních závodech spřežení v Nebanicích

Počátky vozatajství jako sportu lze nalézt v období antických olympijských her, při nichž závody válečných vozů patřily k největším atrakcím. Za počátek novodobé historie závodů lze pak považovat rok 1969, kdy se vozatajství stalo oficiální sportovní disciplínou Mezinárodní jezdecké federace (FEI). V rámci tvorby pravidel bylo definováno, že každá soutěž bude rozložena do tří dnů a bude sestávat ze tří disciplín - drezury, maratonu a jízdy s překážkami (parkuru). Zpočátku byly pořádány soutěže pouze pro čtyřspřeží a teprve později byla přidána též kategorie dvojspřeží a jednospřeží. V současnosti jsou oficiální soutěže otevřeny i pro poníky. Největší počet účastníků má na jednotlivých závodech většinou soutěž jednospřeží, nejokázalejší a nejprestižnější kategorií však stále zůstává soutěž čtyřspřeží.

Tato disciplína probíhá v prvním dnu souteže na typicky travnatém obdélníku o rozměrech 40 x 100 metrů. Každý soutěžící musí v rámci soutěže zajet předepsanou drezurní úlohu, která obsahuje přesně specifikované pořadí jednotlivých prvků. Drezuru lze prohlásit za disciplínu estetickou, jejímž cílem je dosažení harmonického rozvoje fyzických schopností koně a koordinace celého spřežení. Díky postupnému tréninku se kůň stává klidným, pružným a poddajným, zároveň však i sebejistým, pozorným a nadšeným pro svoji úlohu. V soutěži je sborem rozhodčích posuzován styl, přesnost provedení předepsaných úloh a všeobecná ovladatelnost koní. Důležitý je také jejich vzhled, stav zápřeže a kočáru, jakož i projev spřežení jako celku. (RP)